Pro ty, kteří sem na tyto stránky zabloudili poprvé a těm, kterým není všechno jasné – zapsaný spolek XB1FANS vznikl původně jako fan club časopisu XB-1, který měl pro nedostatek financí zaniknout v červnu 2013. Protože jsem si nedovedl představit, že jediný čistě literární časopis u nás – navazující přímo na legendární Ikarii – bude ukončen, rozhodl jsem se pomoci dočasně a financemi do konce roku 2013…

…mailové stránky se nám začaly hromadit přísliby pomoci a já v euforii nad jejich množstvím začal budovat fan klub časopisu a plánovat přesun zpět do pozice fanouška…čas oponou trhnul, časopis si vydávám spolu s Vladem jako svého koníčka, z dočasného pomocníka jsem se stal vydavatelem časopisu. To je asi vše k časopisu XB-1.

Myslel jsem, že co se týče spolku je vše jasné. Jako vždy, když myslím, má to špatné konce a s ohledem na řadu lidí,  kteří nám psali (popřípadě na www stránkách časopisu) vydávám – TRAMTARARÁ – mé poslední veřejné prohlášení ad spolek XB1FANS :

1) Spolek XB1FANS je klasickým spolkem, chcete-li klubem přátel dobré – zejména Sci-Fi/F/H – literatury, divadla, filmů a tím tedy kultury vůbec.

2) Klub proto nemá, nechce a nebude nic zachraňovat, o nic bojovat, na něco se skládat…přesněji : s původním spolkem na záchranu časopisu XB-1 nemá nic společného. Je tu primárně k potkávání a komunikaci lidí stejných zájmů…

3) Spolek tedy rozhodně nechce být a nebude masovou záležitostí, naopak. Vybíráme si a budeme si vybírat, kdo k nám smí…nejsme Angela Merkelová.

4) Na těchto stránkách umístěný eshop je primárně místo pro členy spolku, jakýsi fanshop…nemá tedy za úkol vydělávat peníze. Samozřejmě členství ve spolku není podmínkou k nákupu.

5) Spolkový fanzin není novým časopisem, je to FANZIN – tiskovina jen pro členy spolku.

6) Žijeme v Kocourkově, proto s ohledem na jemnocit spoluobčanů stanovy pamatují na hypotetickou možnost, že by to jednou „něco sypalo“;  právníci sepsali a do stanov spolku navěky vlisovali mojí vizi neodvolatelného výboru a předsedy, kteří za odměnu dostávají maximálně dobrý pocit.

Saša Rusevský, předseda spolku.

PS : Některým badatelům vadilo, že s původní verzí tohoto článku zmizela i diskuse, která tam byla vedena. Sice mi to nedává příliš smysl, ale nechci, aby to badatelům trhalo žíly. Čili jsem ji zviditelnil zde…